|
|
Změna diskurzu strany Liga a Hnutí pěti hvězd po volbách v roce 2018 v Itálii
Vaněček, Vojtěch ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnou diskurzu dvou populistických stran v Itálii po parlamentních volbách v roce 2018. Jedná se o komparativní studii, která zkoumá fenomén populismu na příkladu Hnutí pěti hvězd (M5S) a Ligy (LN). Tato strana a hnutí jsou vnímány jako populistické a v řadě otázek se nacházejí na odlišných stranách politického spektra. LN a M5S spolu vytvořily vládnoucí koalici po volbách v roce 2018. Cíl práce je zaměřen na komparaci vývoje a analýzu proměn vybraných aspektů populismu těchto subjektů v letech společné vlády. Snahou je určit postavení LN a Hnutí pěti hvězd v politickém spektru, určit jakým způsobem se jejich politiky překrývají s důrazem na období přechodu z opozice do vlády.
|
|
|
Problems of integration of Ukraine into the European Union
Smahlenko, Andrii
Tato práce zkoumá výzvy , kterým Ukrajina čelí ve svém úsilí o integraci do Evropské unie . Analyzuje ekonomická data Ukrajiny, včetně inflace, vládního dluhu a deficitu a dlouhodobých úrokových sazeb, a dává doporučení pro zlepšení její ekonomické situace. Práce se také zabývá implementací Asociační dohody s EU ze strany Ukrajiny a úkoly, které Ukrajina musí splnit, aby splnila své závazky z dohody. Dále se práce zabývá regresním modelem, který analyzuje dopad dluhu, přímých zahraničních investic, vzdělání a obchodu na ukrajinský HDP. Závěrem práce dochází k závěru, že Ukrajina musí prokázat hmatatelný úspěch ve své politické a socioekonomické modernizaci, aby se stala plnohodnotným členským státem EU.
|
|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Public attitudes towards European integration in the Czech Republic
Chytrá, Valérie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Projekt evropské integrace začal jako primárně ekonomický projekt politických elit. Postupem času začal projekt evropské integrace řešit také politické a kulturní záležitosti, a stal se předmětem zájmu široké evropské veřejnosti. Rozeznáváme různé faktory, které jsou spojovány s podporou evropské integrace na úrovni občanů. Tyto faktory odrážejí ty záležitosti, které evropská integrace propojuje. Výzkum obvykle rozlišuje tři linie vysvětlení veřejných postojů vůči evropské integraci. V této práci zjišťujeme, které faktory jsou spojeny s podporou evropské integrace v České republice. Regresní analýza je založena na datech European Social Survey z roku 2020. Výsledky ukazují, že podpora Evropské integrace v České republice je v současnosti nejvíce spojena s kulturními faktory jako jsou podpora imigraci a síla národní a evropské identity. Poměrně silnými prediktory jsou také politické faktory jako důvěra v domácí politické instituce a spokojenost s demokracií. V menší míře jsou významné také ekonomické faktory jako hodnocení osobní finanční situace a národní ekonomické situace. Celkově je podpora spojena silněji s takovými záležitostmi, které bývají v čase stabilnější, spíše než se záležitostmi, které se mění v závislosti na aktuálních událostech.
|
|
|
Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU
Hübscherová, Tereza ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU přináší vhled do negativních postojů české veřejnosti vůči Evropské unii a evropské integraci v řadě jejich dimenzí. Jedná se o průřezový kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem je prostřednictvím sekundární analýzy dat identifikovat dimenze veřejného euroskepticismu v české společnosti a následně ve sférách objasnit roli a vliv socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik společnosti. Práce se zaměřuje na sociologii evropské integrace v souvislosti s euroskepticismem, zejména veřejným, a přináší vhled do vývoje jeho typologií. Výsledky práce představují oblasti negativních postojů vůči Evropské unii, které se v české společnosti vyskytují. Jde o demokratický, ekonomický, suverénní, sociální a euroskepticismus založený na identitě, přičemž vliv jednotlivých socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik se projevuje v každé formě a vzhledem k detailnímu zaměření dochází v některých případech v souvislosti s vlivem osobnostních faktorů na veřejný euroskepticismus k odklonu od obecně platných tvrzení a novým zjištěním.
|
|
|
Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a její evropská politika v letech 1986-2007
Ježková, Simona ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce "Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a její evropská politika v letech 1986-2007" analyzuje více než dvacetileté období, ve kterém strana pod vedením Jörga Haidera zaznamenala velký ideologický posun. Od liberálního proevropského smýšlení se FPÖ zcela vzdálila. V devadesátých letech se ze strany stalo euroskeptické populistické hnutí blízké krajní pravici. Cílem práce je analyzovat, zda lze i v případě FPÖ aplikovat teorii akademiků Nicka Sittera, Paula Taggarta a Alekse Szczerbiaka, kteří se domnívali, že vliv na míru euroskepticismu má mimo jiné i účast na vládě. Podle nich v případě, že se euroskeptická strana podílí na vládě (je součástí vládní koalice nebo podporuje menšinovou vládu), se její rétorika stává umírněnější. Během sledovaného období byla Svobodná strana Rakouska ve vládní koalici hned třikrát. Zároveň se od roku 1986 udály významné události, prostřednictvím kterých lze pozorovat chování FPÖ. Jmenovitě: postoj ke vstupu do ES/EU, smlouvy upravující fungování EU, předsednictví v Radě EU v letech 1998 a 2006, volby do Evropského parlamentu a působení v něm a přístup k rozšiřování EU. Práce ukazuje, že i v případě FPÖ došlo k určitému zmírnění během účasti na vládě, a naopak ke značné radikalizaci rétoriky po návratu do opozice. Zajímavým jevem je však zjištění, že jsou zde...
|
|
|
Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?" Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z "velkých" smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či...
|
|
| |
|
|
Hodnocení integrovanosti členských států Evropské unie
Vitvar, Vít ; Hána, David (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením integrovanosti členských států Evropské unie prostřednictvím nového indexu, který zahrnuje ukazatele institucionální, ekonomické a občanské integrace. Hlavním cílem je zjistit, jak jsou státy integrované z těchto tří pohledů a zda existují nějaké prostorové či vývojové podobnosti. Práce je zarámována teoriemi integrace a položena do kontextu dosavadního výzkumu na poli hodnocení evropské integrace. Index je spočítán na základě pěti ukazatelů z každé dimenze, mezi výsledky těchto dimenzí ale nebyla nalezena souvislost. Určité podobnosti je možné odhalit při porovnávání výsledků nového indexu s indexy staršími a obdobně byly objeveny spojitosti u států, které přistoupily do Unie ve stejný či podobný čas, i mezi zeměmi ze stejných regionů.
|
|
|
Československo a Maastrichtská smlouva
ČAPKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá postupnou proměnou Evropských společenství na Evropskou unii od osmdesátých let, která byla vytvořena na základě podpisu oficiálního dokumentu (Maastrichtské smlouvy) v nizozemském Maastrichtu v roce 1992. Tato smlouva zásadním způsobem přispěla k prohloubení evropské integrace, a znamenala také významnou událost pro státy někdejšího východního bloku, mezi ně patřila Československá republika. Text se zabývá rovněž vztahy mezi tehdejším Československem a Evropským společenstvím. Společensko-politické změny zahájené v listopadu 1989 znamenaly kromě jiného snahu o "návrat do Evropy". Tímto heslem byla vyjadřována určitá snaha zařadit se zpátky do geopolitického prostoru integrované Evropy.
|
host ::
RSS.